Knihovna Malšice

Máme za sebou již 4. ročník spaní s dětmi z 3. třídy naší ZŠ. A opět se povedl. Počasí nám (jako každý rok) vyšlo krásně a proto jsme celé odpoledne i večer strávili venku. Letos se nám přihlásili ke spaní samí kluci a tak jsme se snažili této situaci trochu přizpůsobit. Ihned po té, co si kluci vybalili věci na spaní (využili jsme prostor v galerii, kde právě nebyla žádná výstava), si vybrali kapitány a vytvořili dvě družstva. Vyrazili jsme směrem na Karolín, kde na děti čekali osedlaní koně. Ti odvážní si vyzkoušeli krásu světa z koňského hřbetu. A za doprovodu způsobilých osob se prošli po nádvoří Karolína. Při zpáteční cestě jsme se zastavili na zahradě paní Heleny Trojáčkové, která s námi absolvuje celou noc v knihovně každý rok. Ta měla pro děti připravené chladivé osvěžení a kluci hned využili velkého prostoru a branek ke hraní fotbalu. Někdo se houpal na třešni, někdo odpočíval ve stínu a došlo i na bezva hry, jako je hledání ukryté kořisti, přetlačovaná s polštáři, přeskakování lana, atd. Zde se k nám přidala i jejich třídní učitelka paní Hana Dolejší, která dorazila s kytarou. K večeru jsme se přestěhovali na hřiště proti knihovně, kde si kluci opékali špekáčky. Najedeni a napiti, unaveni, ale spokojeni, jsme se vrátili do knihovny, kde na nás čekal další bohatý program. Chvíli jsme si četli, zpívalo se a hrálo na kytaru a povídali jsme si. Pochopitelně došlo i na večerní hygienu. Někteří ještě pozdě večer využili občerstvení, které pro ně maminky s láskou připravily. Zajímavé bylo, že kluci se celý večer těšili na Bílou paní, která ale bohužel letos do knihovny nedorazila. Snad nebyli proto moc zklamaní, protože to, co se až do pozdních večerních hodin odehrávalo v knihovně, bylo pro ně zajisté velikých zážitkem, který stěží zažijí znovu. Jako první přišel do knihovny životem znavený tulák(některý z chlapců jej nazval homelesákem), který byl kdysi dávno námořníkem, a tak dětem vyprávěl o životě na lodi. Nabídli jsme mu vodu a skývu chleba. Poděkoval, a z jeho tváře i apetitu bylo vidět, že je hladový a unavený z cest, o kterých dětem vyprávěl.  Netrvalo dlouho a do knihovny dorazila opravdová vodnice, která kluky zkoušela v čem všem je ukryta voda a hádanky se točily i kolem rybníků v jižních Čechách a kluci si na prut ulovili i sladké „dušičky“. Přišel i mladý plavčík Petr, který si s dětmi moc rozuměl. Sedl si mezi ně, vyprávěl jim o moři, o lodích a mezi tím jim nabídl mořské oblázky, které kluci okamžitě využili a namalovali na ně obrázky. To byla super zábava pro všechny. Najednou, kde se vzala, tu se vzala, přilétla do knihovny strašná čarodějnice, která kluky patřičně rozparádila, a ti pak se stěží vraceli do svých pelíšků. Když se nakonec zklidnili, vkráčel důstojně s dýmkou v ústech a lahví rumu do knihovny hrdinný kapitán. To bylo pro kluky překvapení. Někteří zkoumali, zda má v láhvi opravdu alkohol, někteří žadonili o čepici. Kapitán opět vyprávěl zážitky ze života na moři, o lovu ryb a kluci se dozvěděli spoustu zajímavostí. Když se chystal odejít, děti ho nechtěly pustit. Ale to už se objevil ve dveřích strašný pirát, potomek Johna Silvera s tím, že hledá po světě poklad po kapitánu Flintovi. Přišel s polovinou staré roztrhané mapy ostrova a v Malšicích dnes hledal druhou polovinu. Bohužel neúspěšně. A tak si s dětmi povídal, například i o tom, jaký je rozdíl mezi zlým a hodným pirátem. To už se blížila půlnoc a někteří jedinci už konec vyprávění strávili ve spánku. Noc proběhla v klidu a nikdo z chlapců se neprobudil. Kolem šesté hodiny ranní, když jsme po celé probdělé noci hledali z legrace s kolegyní sirky, abychom si podepřeli oční víčka, nás kluci rychle probrali z únavy. Po probuzení si v knihovně vybírali do pelíšku knížky, které si četli, dokud se ostatní neprobudili. Když byli kluci probuzeni, dorazila do knihovny slečna Veronika Lutovská jako každý rok s rozcvičkou a všechny patřičně rozhýbala. No, někteří se snažili statečně odolávat. Následovala ranní hygiena a také bylo nutné doplnit energii po náročné noci vydatnou snídaní od maminek. A opět došlo na hry, ale ne už pohybové, ale družstva soutěžila ve skládání puzzle, luštili křížovky, vyprávěly vtipy. Na řadu přišlo vzpomínání při prohlížení krásné kroniky ze školní družiny. Kolem osmé hodiny ranní někteří kluci odcházeli sami, některé si vyzvedávali rodiče. Všichni na rozloučenou obdrželi sladký balíček se záložkou a pamětní list na noc strávenou v knihovně. Snad se mnou budou všichni účastníci souhlasit, že se tato akce vydařila a doufáme, že i kluci si odnášejí spoustu zážitků a snad si někdy v životě vzpomenou na super noc strávenou v malšické knihovně.

Fotografie z této akce najdete ve fotogalerii

Poděkování: Městysu Malšice, Základní škole v Malšicích, všem účastníkům a rodičům dětí.

Za knihovnu Dana Křížovská

*********